Richard Štěpánek z Prace u Brna není tak známý jako špičkoví horolezci, testující limity vybavení Mountain Equipment ve vysokých výškách, obklopeni ledem, sněhem a mrazivým větrem. Extrémní je však jeho vůle poprat se s hendikepem. V rozletu ho na přelomu tisíciletí zastavila nehoda, při které utrpěl mnohočetná zranění a přišel o ruku. Před úrazem se věnoval tanci v mnoha podobách a tím se i živil. Když se rozhodoval, jak bude žít dál, dostal se ke kolu a následně koloběžce.

Bikepacking na koloběžce 

Kdo někdy zkusil jaké to je, jet na kole a řídit  jednou rukou v terénu ať už po rovině do kopce nebo z kopce, ocení Richardovo umění, souhru vnitřních svalů a silnou vůli. Zvládnout trasu během závodu 1000 miles adventure je rozhodně extrém, i bez hendikepu. A proto také Mountain Equipment Richarda při jeho dobrodružstvích podporuje. Je to totiž borec, zvládající extrémní výkony, jen v jiném prostředí.

Abyste si udělali představu… Závod, zvaný jednoduše „míle“, začíná na západě Čech a končí na východě Slovenska. Směr trasy se po roce střídá. Měří 1600 km s převýšením 40000 výškových metrů. Trasu má každý účastník v navigaci a musí ji přesně kopírovat. Richard ji zvládl na kole, koloběžce i pěšky. Všechno ostatní, kromě trasy záleží na závodníkovi. Jak dlouho pojede, co bude jíst a pít, kdy a kde bude odpočívat a jak dlouho a kde bude spát. 

Richard popisuje spaní na „mílích“

Na základě svých zkušeností se Richard propracoval ke spaní v péřovém spacáku a na nafukovací karimatce. Posledním kouskem do jeho výbavy byl nafukovací polštář. Zázemí penziónu si dopřává jen výjimečně, obvykle v krizových chvílích. O spaní během závodu vypráví Richard osobně…

O místě na spaní začínám přemýšlet až pozdě odpoledne nebo v podvečer. Míle se jezdí v červenci a dny jsou dlouhé. Já jsem skřivan, který hodně brzo vstává. Nemám problém vyrazit již za šera. Spát chodím nejlépe hned po setmění, což v otevřené krajině bývá kolem 22 hodiny. Snižuji tím i možnost úrazu.  

Zásadní je volba dobrého místa. To se mi zatím daří, protože během 7 účastí na „mílích“ jsem nikdy po dobu spánku nezmokl i když jezdím bez stanu. Slovenská část trati se vyznačuje tzv. zákazy pohybu. V těchto místech je zákaz pohybu hodinu před rozedněním a hodinu před západem slunce. Je to z důvodu nebezpečí setkání s medvědy a tyto úseky jsou označené v GPX trase.

Spacák: Mountain Equipment Firefly, komfortní spánek do -3°C, hmotnost 560 g, 

Nafukovací karimatka: Mountain Equipment Aerostat Down 7.0, tloušťka 7 cm, 735 g v délce regular

Nafukovací polštář: Mountain Equipment Aerostat Synthetic Pillow

Volba místa

Základem je výběr rozumného povrchu, bonusem ochrana před deštěm. Ideální je, když se povede obojí. Povrch musí být rovný a taky nesmí poškodit povrch matrace, třeba ostny nebo ostrými kameny. 

Preventivně s sebou vozím i alumatku, která nic neváží, ale může hodně pomoci. Ideální jsou turistické přístřešky, posedy, zastávky, terasy různých chat apod. Ne vždy jsou takové ideální možnosti. 

Přemýšlím i o místě pro spaní z hlediska výskytu komárů a klíšťat. Je to taková prevence proti nežádoucím návštěvníkům. Mám zásadní pravidlo, že dokud nenajdu dobré místo na spaní, pokračuji v pohybu. Díky tomu jsem i několik nocí spal jen dvě hodinky, protože prostě nebylo kde.

Příprava karimatky, spacáku a polštářku

Celé je to takový zaběhlý rituál. Nejprve vybalím z ochranného vaku spacák. Obal je trochu atypický, něco na způsob lodního pytle s rolovacím uzávěrem, ale jak jsem zjistil při nedobrovolné plavbě v řece 100% nepromokavý. Vyndám spacák a přehodím ho přes řídítka, aby se „nadechnul“ a vyvětral. Tím, že peří nabobtná, je schopno plnit svoji izolační funkci.

Karimatka je kapitola sama pro sebe. Díky nafukovacímu rukávu, který je součástí obalu, odpadá unavující nafukování ústy a já mohu u tohoto třeba jíst, nebo již odpočívat. Celé to funguje tak, že do něj stačí několikrát fouknout a pak rolováním přetlačovat vzduch z rukávu do matrace. Karimatka má i pojistný ventil, který zabrání úniku vzduchu při nechtěném vyskočení rukávu z ventilu matrace. Naučil jsem se, že karimatku mohu regulací tlaku i zkrátit. Každý posed nemá 180cm. 

Všechny věci mám srovnány tak, abych je měl dle důležitosti po ruce. Předcházím tak chaosu, při případné neplánované evakuaci. Musím být schopen najít věci i poslepu. Doklady, peníze čelovku a telefon mám v kapse, která je součástí spacáku. 

Batoh donedávna plnil funkci polštáře. Po zkušenostech z deštivých dnů, kdy byl batoh mokrý, jsem pořídil polštář se stejným způsobem nafukování jako je matrace. Součástí přípravy na spánek je i hygiena. Bez hygieny to nejde, nebo jde, ale může to znamenat problém pro další dny.

Než zalezu do spacáku, použiji vlhčené ubrousky na hygienu choulostivých partií a hlavně chodidel, které otřu a vysuším. Nohy si pak natřu alpou s vylouhovaným hřebíčkem, což je mj. i výborná desinfekce na rány, oděrky nebo puchýře. Je li potřeba, namažu nohy vazelínou a natáhnu ponožky. Skvělá věc pro regeneraci chodidel i v běžném životě. Na spaní využívám termoprádlo z jemné merino vlny. Vzhledem k minimálnímu počtu věcí se v něm dá spát i po předchozím použití.

Upravit si spacák

Výběr spacáku i zhodnocení jeho využitelnosti je pro mě velmi důležité. Je zbytečné mít výrobek, jehož vlastnosti jsou nadstandardem mých potřeb a možností. Výběr zipu (pravá, nebo leva strana), anatomický tvar, schopnost termoregulace a skvělá kapuce. To jsou věci, které člověk ocení, když jde do tuhého. Když si vlezu do spacáku, pořádně si ho upravím. 

Zapnu zip, který je umístěn tak, aby jím nedocházelo k úniku tepla. Spacák Firefly je skvěle sbalitelný ultralight do teplot kolem nuly a tak nemá stahování nad rameny. Jeho skvěle anatomicky vytvarovaná kapuce se dá stáhnout jednou rukou. 

Regulace teploty

Když přespávám v létě a nejsem zrovna v horách, hrozí přehřívání těla. V tom případě použiju k větrání druhý jezdec zipu a vytvořím si větrací otvor.

Ranní balení

Spacák rozhodím, aby se vyvětral a alespoň částečně se zbavil tělesné vlhkosti, která v něm i přes výbornou prodyšnost zůstala. Díky velkému ventilu je matrace jako na povel bez vzduchu. To mi umožňuje během jediného srolování, to jediné rolování bych chtěl zdůraznit, dovyfouknout a sbalit matraci. Po té je již hračkou přetáhnout přes ni obal. Pochvaluji si i povrch matrace. Ten se při balení po sobě neposunuje a tak mi usnadňuje srolování do malé ruličky. Vše upevním kam patří a…

A pak už jen frčím za dalším dobrodružstvím…